Sacharidy, též glycidy, nepřesně cukry, zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty, jsou pro lidský organismus základním a nejrychlejším zdrojem energie. Kromě toho mají v našem těle další funkce a slouží jako: zásobní látky, stavební materiál a jsou součástí některých složitějších látek (nukleových kyselin, hormonů, koenzymů).

Sacharidy dělíme do tří skupin – na monosacharidy (jednoduché cukry), disacharidy a polysacharidy.

Monosacharidy

Nejjednodušší cukry, které jsou rychlým zdrojem energie. Nejdůležitější pro lidský organismus je glukóza (hroznový cukr). Zajišťuje energii nejen pro svaly, ale je také jediným možným zdrojem pro mozek. Glukóza se vytváří téměř ze všech sacharidů, které přijmeme ze stravy. Je-li glukózy v těle nadbytek a není-li tento zdroj energie využit, je velká pravděpodobnost, že se uloží do tukových zásob, nejčastěji jako podkožní tuk. 
Dalším významným monosacharidem, který přijímáme ve stravě, je fruktóza neboli ovocný cukr. Je znám tím, že patří mezi nejsladší sacharidy. Při konzumaci ovoce se jedná o poměrně bezpečný sacharid, který díky přítomné vláknině příliš nerozkolísá hladinu krevního cukru. Problém nastává, pokud je do potravin přidáván fruktózový sirup. Nalezneme ho hlavně ve slazených nápojích a nejrůznějších průmyslově zpracovaných potravinách. Zatímco konzumace ovoce je bezpochyby zdraví prospěšná, o prospěšnosti příjmu fruktózového sirupu se to říci nedá.
Posledním monosacharidem, který je hojně využíván v naší stravě je galaktóza. Vzniká při štěpení mléčného cukru zvaného laktóza.

Je třeba mít na namysli, že jednoduché glycidy lidské tělo potřebuje jen minimálně. Hlavním zdrojem energie by měly být komplexní sacharidy o nichž bude řeč později.

Disacharidy

Jsou cukry složené ze dvou molekul. Jeden z nejznámějších a bohužel i nejpoužívanějším disacharidem je sacharóza (řepný cukr). Po rozštěpení sacharózy vzniká glukóza a fruktóza. Jedná se o zdroj s vysokým glykemickým indexem a tudíž má tendenci výrazně zvýšit hladinu krevního cukru (glykémie). Pokud není energie spotřebována, je opět uložena do tukových podkožních zásob.
Mezi disacharidy dále řadíme maltózu neboli sladový cukr. Skládá se ze dvou molekul glukózy. Může vzniknout při štěpení škrobu. Nalézt ho lze v obilninách a tak je součástí i oblíbeného nápoje, jakým je pivo.
Laktóza, jako další známý zástupce disacharidů, je také znám jako mléčný cukr. Jde o spojení glukózy a galaktózy. Příjem laktózy stravou však může způsobovat problémy. Mnoho lidí trpí laktózovou intolerancí (nesnášenlivostí) a tak nemohou konzumovat mléčné produkty. To může být nevýhoda, ale ani ne tak kvůli mléčnému cukru, jako spíše z důvodu nemožnosti využít mléčné produkty jako kvalitní zdroj bílkovin. Lze to částečně eliminovat volbou zakysaných mléčných výrobků, vyhledáváním produktů se sníženou hladinou laktózy nebo příjmem enzymu laktáza, který pomáhá vstřebávat mléčný cukr.

Polysacharidy

Jedná se o komplexní sacharidy, které by měly být hlavní složkou lidské stravy. Jsou složené z dlouhých řetězců nejméně 100 molekul jednoduchých sacharidů. Jejich výhodou je postupné uvolňování energie v organismu, čímž je zabezpečena vyvážená hladina cukru v krvi. Většinou je nalezneme v potravinách rostlinného původu. Mezi složené sacharidy patří škroby, glykogen a celulóza (vláknina). Škroby jsou tedy nejvýhodnějším energetickým zdrojem a navíc jsou doprovázeny nezbytnou vlákninou důležitou pro zdraví a správný chod trávicího systému. Glykogen je komplexní sacharid živočišného původu, který vzniká štěpením cukrů v játrech.

Zdroj: Výživový speciál – autor: Lea Vršecká.